K létu patří slunce, pohoda a také špetka romantiky, kterou hlavně my ženy máme velmi rády. Ať už je to romantika skutečná nebo ve společnosti dobré knížky, vše se počítá. A právě k prožití té knižní, na stránkách románu Levandulové noci, bych vás ráda pozvala.
Zcela náhodně jsem na tento román Sophie Bérard narazila ve svém oblíbeném knihkupectví, kde na mě jeho fialový obal doslova zasvítil a přinutil k malé literární ochutnávce. A vzhledem k tomu, že o knížce nyní píši, zcela jistě pochopíte, že jsem se od jejích stránek už nedokázala odtrhnout. Čím mě zaujala?
Z Hamburku až do Provence
Příběh vypráví o Isabelle, která je nespokojená ve svém manželství a již nějakou dobu přemýšlí o změně ve svém životě a také o odchodu. Přijde rozhodný den a ona opouští Hambruk, kde měla vlastně téměř všechno. Usedá do svého vozu a díky tomu, že hovoří francouzsky, rozhodne se jet do Provence. Přesný cíl své cesty nezná, ale osud ji přivádí do blízkosti města Sisteron, v údolí řeky Durance. Zde potkává rodinu Le Berových, kteří jí dovolí zůstat na jejich statku Rinquinquin.
Jak to v romantických románech již bývá, i tady se objeví mužský hrdina, jehož přítomnost děj patřičně okoření. Corin a jeho zelené oči nenechají Isabelle zcela chladnou a postupně oba zjišťují, že jsou jeden pro druhého spřízněnou duší. Podaří se jim však naplnit jejich přání?
Proč Levandulové noci číst?
Kniha krásně popisuje malebnost nádherné Provence a při čtení, budete mít pocit, že jste skutečně na místě a děj prožíváte společně s hrdiny příběhu, na jejich statku. Na mnohých místech na vás doslova dýchne jemný letní vánek, levandulové opojení, vůně broskvoní a na dalších se zasmějete vtipným komentářům hlavních postav.
„Když totiž kvete levandule, všechno tu v Provence voní levandulí, dokonce i pes.“
A jakmile pak od stránek odtrhnete oči, budete na chvíli přemýšlet, proč nejste v Provence a jste právě tam, kde jste.
I přestože jsou Levandulové noci hodně velká oddechovka, při pozorném čtení na mnohých místech najdete inspirativní poselství do života.
„Každý den má nějakou cenu, mignonne, každý den, a tak nepromarni ani jeden.“
Máte-li navíc rádi Provence, třeba stejně jako já, pak se nechte příběhem pohltit a užijte si jedinečné chvíle v tomto pohádkovém kraji. Přeji vám příjemné čtení!
Leave a Reply