Stejně jako vás i mě přitahují místa opředená tajemstvím a zajímavým příběhem. V tom okamžiku má zvědavost neuvěřitelně roste. A tak to bylo i při návštěvě kostela v Neratově. Proč je tak zvláštní?
Na tuto otázku by se dalo odpovědět i jednou větou, ale. I když se to na první pohled nemusí zdát, protože kostel vypadá stejně jako většina sakrálních památek, má velkou zajímavost. Jako jediný u nás má skleněnou střechu. Když jsem toto o kostelu četla, trochu jsem se zarazila a říkala si: „Hm, skleněná střecha? To existuje? A v kostele?“ Monolog mé přemítající mysli byl k neutišení, takže návštěva místa musela být.
Pro návštěvu Neratova vyšel až poslední den našeho „víkendování“ v Bartošovicích a byla to také příjemná tečka za krásnou návštěvou Orlických hor. Po příjezdu do Neratova jsme řešili již tradiční problém, kde zaparkovat motorizované čtyřspřeží. Na náměstíčku, kousek od kostela bylo několik parkovacích míst, takže ustájení auta se povedlo. Pak už jen po svých do mírného kopečka, ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie.
Po výstupu, setření potu z čela po vytlačení kočárku a chycení druhého dechu, jsem se otočila. Odměnou za úsilí mi byl krásný výhled do okolí.
Při výstupu minete po pravé straně starý hřbitov, kde mi jeho zděný plot připomínal různé záběry ze starých a strašidelných filmů. Jdeme ale dál.
Jak to všechno s kostelem bylo
Hlavní vchod do kostela byl z jeho boční strany a naproti na zdi visela tabule s dobovými výstřižky a obrázky kostela. Doporučuji přečíst, protože si uděláte představu, jak zvláštní osud kostel měl. Místo je od 17. století poutním místem a pověst praví, že zdejšímu rokytnickému faráři se zdál sen, ve kterém viděl Pannu Marii a podle toho snu nechal vyřezat její sošku.
Na konci 2. světové války kostel zasáhla protitanková střela a jeho velká čast se zničila (střecha, schodiště, zvon). Několik následujících let kostel jen chátral a o dvanáct let později od zásahu, měl být zdemolován. Štěstí přeje i kostelům, protože na jeho zboření nebyly peníze. V roce 1990 kostel dostal novou skleněnou střechu a patří mezi naše kulturní památky.
Vstupte prosím
Když jsem vstoupila do kostela, nebyl tam vůbec nikdo. Byl to velmi zvláštní moment, protože to byla příležitost si místo duchovně užít. Celý prostor kostela dýchal noblesou a i pojetí Panny Marie, jako hlavního oltáře, bylo hodně netradiční.
Pak stačilo jen zaklonit hlavu a podívat se nahoru. Obří skleněná střecha, která zajišťovala, že kostel byl úžasně prosvětlený. Možná i toto byl důvod, proč se mi tady opravdu líbilo.
Po návštěvě bylo příjemné chvilku posedět na lavičce u kostela a ještě si užít klid místa.
Budete-li mít do Orlických hor cestu, zkuste Neratov na chvilku navštívit. Napište mi, jak se vám tady líbilo.
Praktické informace:
Vstupné – zdarma
Bohoslužby – podrobný rozpis najdete zde
Toalety – najdete hned vedle kostela (zdarma)
Leave a Reply