Léto je v plném proudu a příležitosti pro objevování vyskakují jako houby po dešti. Co se tentokrát na chvíli zastavit ve strážnickém Skanzenu a nahlédnout pod pokličku života našich předků na venkově?
Skanzen, známý také jako Muzeum vesnice Jihovýchodní Moravy, je na okraji města Strážnice a za dřevěným plotem doslova ukrývá na 60 stavení a hospodářských budov. Každému návštěvíkovi dá možnost vidět, jak v minulosti v tomto kraji lidé žili, co dělali a jak trávili svůj volný čas. Jak to tam vypadalo? Na oblídku vyrážím s nejmladší posádkou v kočárku.
Historická stavení ve své kráse
Stačilo ujít několik málo kroků a začala se objevovat první stavení. Celý areál byl rozdělený do šesti tématických okruhů, které ukazovaly oblasti jižnívýchodní Moravy, jako je luhačovické Zálesí, moravské Kopanice nebo Horňácko. Nechyběly zminěné hospodářské budovy, které se používaly pro chov zvířat nebo pěstování obilnin a uchovávání vína.
Život jako na dlani
Celým areálem vedly příjemně se vynoucí cestičky, které nás vedly k jednotlivým stavením. Skvělé bylo, že jsme je nemusely okukovat jen zvenku, protože u některých byly dveře otevřené dokořán a zvaly k návštěvě. Atmosféru vybraných stavení doplňovaly slečny/dámy i mladí pánové, kteří vyprávěli příběhy, jaké měli naši předci zvyky, jak pracovali a hlavně, jak žili.
Vstupuji do jednoho stavební a v cimře vidím mladého muže u tkalcovského stavu. „Pozdrav Pán Bůh a hezký den vám vinšuju!“, říkám. Napadá mě hned další otázka „Kolik toho dnes utkáte?“ Obratem se dozvídám, že během 12 hodin se na stavu utká přibližně 7 metrů režného plátna. Při představě, že u stavu sedím celý den, mě začne bolet v kříži. No nic, loučím se a vyrážím k sousedům.
Tam měli o poznání smutnějsí událost, protože ve stavení někdo zemřel. Na podlaze ležící nebožtík a vedle na lavici mladé děvče povídalo o tom, co se ve stavení dělo při této smutné události. Tady si vyslechnu, že nebožtík musel být bez bot, pak otevřeli okno, aby duše mohla odletět a rychle ho pak zase zavřeli, aby se nemohla vrátit zpátky. Přiznám se, že mi trochu zatrnulo, ale i toto patří k životu. Kam nyní? Pohárek dobrého vína by teď přišel vhod.
Vínečko bílé …
Vinných sklepů tady bylo na ukázku hned několik a do jednoho se dalo zajít i na ten zmiňovaný pohárek lahodného moravského moku. Po vinném zastaveníčku nabírám s kočárkem zpáteční směr a pomalu se loučíme.
Putování s Fanoškem
Pokud sem vyrazíte i s dětmi, pak si u pokladny vezměte brožurku s hlavním průvodcem areálu, Františkem. Ten děti vede od stavení ke stavení, vypráví jejich příběhy a dává všetečné otázky. Materiál je zdarma včetně Františkova pexesa a určitě doporučuji si ho vzít, protože i pro dospělé je v něm plno užitečných informací.
Dospěláci si navíc mohou v pokladně za 10 Kč zakoupit velkou mapu skanzenu a dozvědět se něco dalšího o jednotlivých stavbách.
Co výprava stojí?
Vstupné se pohybuje takto – dospělý 120 Kč, děti/senioři 60 Kč, děti do 3 let zdarma. Do areálu pouští vždy po 15 minutách, takže se může stát, že budete muset chvilku počkat. Čekání si snadno zkrátíte návštěvou malého obchůdku se suvenýry, kde se mají také regionální keramiku a další výrobky.
Pokud sem pojedete i s menšími dětmi a tím pádem i s kočárkem, pak se nemusíte ničeho obávat. Celý areál je v rovině a jízda s kočárkem je tady bez jakýkoliv komplikací.
Jak se sem dostat?
Skanzen najdete na okraji města Strážnice, ve směru na Bezenec. Dá se sem dojet přímo autem, které necháte na parkovišti vedle skanzenu nebo druhou variantou je parkoviště na hlavním náměstí vedle pošty a pak pěšky přes zámecký park. Obě varianty parkování jsou zdarma.
Kde skanzen najdete:
Měli jste již možnost se do skanzenu podívat? Jak se vám tam líbilo? Těším se na všechny vaše komentáře!
Leave a Reply