Návštěva francouzského regionu Luberon, vyhledávaného hlavně vyznavači levandulového potěšení, je jedinečným zážitkem. Při jízdě po klikatých silničkách, za doprovodu blankytně modré oblohy a slunečních paprsků, máte pocit, že projíždíte pozemským rájem, kvůli kterému se nemusíte vydávat až na druhý konec světa.
A když se pak uprostřed tohoto krásného místa zastavíte v malebném městečku Apt, celý obraz letní a romantické dokonalosti je hotový. A čím je tak zajímavé?
Apt, zemědělské městečko, je známé především kvůli svým sobotním trhům, kde je možné nakoupit spoustu dobrot, od višní, hroznů, kandovaného nebo krystalizovaného ovoce. Mohu tak jen zamáčknout pomyslnou slzu v oku, protože nám návštěva vyšla na všední den a tak stoly místních prodejců, které se prohýbají pod tíhou všech těch letních laskomin, musí počkat na jiné zvědavce (třeba právě na vás).
Na poledne, sluncem rozpálené ulice, spíše lákaly k posezení v některém z místních bister nebo restaurací, než k objevování. A obyvatelé Aptu ví, jak je třeba si horké poledne užít, protože v ulicích jich bylo jako šafránu.
Originální aptská keramika
Apt je kromě sobotních trhů známé také pro svoji keramiku, na kterou při procházce centrem určitě narazíte. Talířky, hrnečky nebo třeba i kořenky, vás budou svojí barevností lákat k otevření peněženky a zakoupení alespoň jednoho kusu. Nákupu bylo těžké odolat a tak jedna aptská kořenka se stala novým pasažérem na naší cestě.
Duchovní stopa a tradice
Při prohlídce historického centra jsme jako cestou znavení poutníci na chvíli spočinuli v kostele sv. Anny, který byl v minulosti katedrálou. Starobylé prostory Ancienne Cathédrale Sainte-Anne, jak tady kostelu říkají, uchovávají ostatky svaté Anny a iluminované rukopisy z 11. a 12. století. Podle pověsti sem byl z Palestiny přinesen závoj sv. Anny, který v katedrále ukryl první aptský biskup Auspice.
Další zastávkou, i když ne zcela plánovanou, bylo i Muzeum industriálních dějin (Musée de l’Aventure Industrielle du Pays d’Apt, vstupné dospělí 4 €, děti do 16 let 2 €). V prostorách staré továrny jsme díky zajímavým expozicím dostali příležitost, proniknout do historie kandovaní ovoce, těžby okru nebo výroby keramiky, které do Aptu v 18. století znovu přinesly prosperitu. Muzeum bylo opravdu hodně poutavé a jeho prostory jsem opouštěla s pocitem, že o kandování opravdu už zase něco vím.
S prázdným žaludkem to nepůjde
Poznávání nových míst se nebojde bez odpočinku a doplnění nových energetických zásob v podobě dobrého jídla. I přestože je Apt opravdu malé městečko, počet bister a restaurací je zde celkem vysoký, takže tady člověk hlady určitě neumře. My jsme po krátké procházce hlavní třídou, narazili na malé bistro u městské věže a tady si pochutnali na vynikající bruschettě.
I přestože jsme se v Aptu na začátku zastavili spíše kvůli obědu, kouzelné město a jeho atraktivity nás natolik oslovily, že jsme nakonec zůstali o něco déle. Po příjezdu do města může mít člověk pocit, že se tady tak trochu zastavil čas, ale jeho návštěva se stane příjemným zpestřením putování po Provence. Necháte se také zlákat?
Leave a Reply