
V průběhu každého putování, a nejenom při něm, se s pravidelností ozve ten nejlepší kuchař na světě, jménem hlad. A jak to již bývá, přání zajistit něco vydatného a hlavně dobrého k snědku, je mnohdy neúprosné. A přesně tak tomu bylo i při návštěvě francouzského Apt, v departamentu Vaucluse.
Apt, malebné městečko, se při našem levandulovém putování stalo malou zastávkou hlavně kvůli již výše zmíněnému, a to hladu. Hlavní ulice, nečekejte však žádný obří boulevard, má pro své návštěvníky připravenu celou řadu bister, které doslova vykukují na každém rohu a snaží se svojí nabídkou přilíkat hladové návštěvníky. I přestože, jsme do města přijeli v době oběda, ulice byly poloprázdné, takže obava z přeplněných restaurací nebyla vůbec na místě. Tak, a co teda s tím hladem?

I když byl hladový žaludek neúprosný, vydrželi jsme s ním dojít až k městské věži. Zde jsme narazili na jedno malé bistro, kde nás jeho majitel již od vchodu s radostí a širokým úsměvem na tváři vítal. Dalo by se nyní napsat, že štěstí přálo připraveným, protože spontánní volba zasednout zde ke stolku, nebyla vůbec špatná, právě naopak.

Po chvilce přemýšlení, si z relativně malého menu, vybírám místní bruschettu. Za několik málo minut se přede mnou pyšní prkénko s vybranou bruschettou, která byla doslova darem od Boha, jak byla dobrá. Samozřejmě během chvilky zmizela v hladových útrobách.

Nyní by se měl napsat název bistra, ale přiznám se bez mučení, že toto mi zřejmě pod vlivem silného gastronomického zážitku tentokrát uniklo. Řešení se však našlo. Vydáte-li se hlavní ulici až k věži, nemůžete bistro rozhodně minout a u dveří stojící železný panáček „spropitníček“, může být alespoň malým poznávacím znamením.

Zastavíte-li se při svém putování po Provence a Vaclause také v Apt, pak si návštěvu bistra nenechte ujít. Ať už zvolíte jakýkoliv pokrm, určitě neuděláte chybu. Přeji vám dobrou chuť nebo bon appétit!
Leave a Reply