Při návštěvě Dijonu by měla být zastávka v Muzeu výtvarných umění nebo-li v Musée des Beaux-Arts de Dijon určitá cestovatelská povinnost. Nejstarší, nejkrásnější a nejvýznamnější muzeum celé Francie, vás už od začátku vtáhne do pozoruhodného historického příběhu, v průběhu kterého velmi snadno zapomenete i na přítomnost. Co všechno je tady připraveno? Podívejte se!
Polední letní slunce už pomalu ukazovalo svoj největší sílu a touha po alespoň krátkém pobytu ve stínu sílila. Po rozpálené Rue de la Liberté se bohybovalo několik desítek turistů, kteří se také v tomto parném dni rozhodli propadnou kouzlu hlavního města Burgundska a seznámit se s jeho historií. Rue de la Liberté, ozdobená rozmanitými ochdůdky po obou stranách, naváděla zvídavé poutníky až k samotnému vrcholu, kterým je Place du Bareauzai. Náměstí, kde letní parní den příjemně chladí dvě řady fontán a na jejich činnost s nadhledem shlíží Palác burgundských šlechticů, místo dýchající silným historickým odkazem. Dnes v jeho komnatách sídlí Muzeum výtvarných umění.
Budova muzea už svým vzhledem přitahuje pozornost a pod blankytně modrou oblohou působí s notnou dávkou francouzské noblesy.
Muzeum ožívá
Příběh muzea sahá až do 18. století, kdy zde Francois Devosge v roce 1783 založil výtvarnou školu a o čtyři roky později, v roce 1787, otevřel nejprve jen pro studenty muzeum výtvarných umění. V roce 1799 se muzeum otevřelo široké veřejnosti a velký zájem si mezi návštěvníky uchovalo až do dnešních dnů. Tolik alespoň praví historické prameny.
Vzhůru za uměním
Hned po prvních krocích mi bylo jasné, že návštěva se o něco protáhne, protože místo působilo zvláštním kouzlem a bylo cítit, že historií dýchající exponáty chtějí sdělit svůj příběh, nejenom prostřednictvím krátkého textu na informační cedulce, ale určitou energií, kterou každá věc vyzařovala.
Na úvod se sice nezačínalo zcela pozitivně, protože první, co bylo k vidění, byly hrobky burgundských šlechticů, ale na druhou stranu a pod rouškou černého humoru, nás jako by její původní obyvatelé vítali.
Pak se již s každým krokem začaly otevírat jednotlivé výstavní sály, plné obrazů, užitného umění, soch až po ukázky uměleckého řemesla.
Některé sály působily natolik věrohodně, že člověk se neubránil pocitu, jako by právě byl u někoho na návštěvě.
Světské památky a malby v muzeu, tak velkého významu, jako je právě toto, v žádném případě nesměly chybět. A že bylo na co se dívat. Patří-li tento styl umění mezi vaše top, pak si tady přijdete opravdu na své.
Aniž by to kdokoliv vyžadoval, u některých exponátů bylo třeba nejenom zpomalit trochu krok, ale určitým způsobem zatajit dech a chvíli přemýšlet, jak mohly šikovné ruce umělců takovou krásu v minulosti vytvořit. Obří zlatý oltář vás k tomuto zamyšlení opravdu donutí.
Jakmile bylo světské poselství předáno, muzejní putování pokračovalo dál. Sochy, nástěnné a stropní malby ukazovaly, jak se umění krok za krokem vyvíjelo po několik staletí.
U některých maleb jen mlčky projdete, ale někde se musíte zastavit. Osobně na mě velmi zapůsobil obraz Louise Galliaca s názvem Umíráček, kdy smutek sedícího muže na zvonici mnou doslova prostupoval.
Avšak muzeum nemá ve svých sbírkách jen klasické umění. Je to i rytířská zbroj a brnění, k čemuž neodmyslitelně patří i rytířské turnaje a soutěžení.
Výhled na náměstí Place du Bareauzai byl příjemnou tečkou za celou návštěvou Muzea výtvarných umění a po přibližně dvouhodinové procházce výstavními stály přišel čas otevřít se dalšímu dijonskému poznávání.
Budete-li v Dijonu, pak si toto muzeum přijdete na svůj cestovatelský seznam, protože jeho návštěva bude na dlouhou dobu velkým muzejním zážitkem. Zároveň velký počet exponátů na ploše téměř 5000m2 nenechá nikoho na pochybách, že titul nejvýznamnějšího muzea celé Francie je více než na místě. Cestovatelský rozpočet návštěva také potěší, protože vstupné je zcela zdarma.
Mapa muzea:
Adresa muzea:
Rue de Rameau 1
21000 Dijon
Francie
Web: www.beauj-arts.dijon.fr
Leave a Reply